Fretky na půdě

9.8.2009   přišla nová samička Barča ( ADOPTOVANÁ ), přeříjená chuděrka, tříletá šampaňská, moc hodná a

miloučká. Už ztrácí srst, říji má prý nejmíň dva měsíce, takže zítra mažem na veterinu, snad to holka zvládne.

 11.8.  je to holka statečná, zatím zvládá pooperační stav dobře. Dostala infuzi, s krví byl trochu problém , ale ted už začala baštit a snad už bude jen dobře.

26.8. není ještě uplně vyhráno, pořád léčíme. Nechali jsme udělat všechna možná vyšetření, protože Barunka pořád nebyla v kondici. Nakonec se ukázalo, že má  tzv.pahýlovou pyometru. U fretek velmi neobvyklá diagnoza, ale my už jsme zvyklí, že se nám dějí takový věci. A to celé je komplikované zničenou krvetvorbou z dlouhé říje. Dostává ATB .

3.9. stále léčíme Barunku,  ATB jsme dopíchali a pokračujeme v posílení krvetvorby.  Zkoušíme lék z humanitní medicíny. Už po pár dnech je vidět zlepšení , Barča má jakoby víc energie. Snad jsme na dobré cestě.

4.10. na dobré cestě jsme, Barunka je vyléčená, veselá, hravá,  s vyšší váhou a novým kožíškem. Už může putovat do nové rodiny, je to vděčnoučký miloučký stvořeníčko :o)

17.11 odjela Barunka za svou novou kamarádkou, také béžovou Čikou. Jejich majitele čeká spousta radosti a lumpáren, jedna samička jim prostě nestačila :o)

28.11. musim sem dát fotky, co mi dorazily. Barunka ma opravdu nádhernou kamarádku. Ale která je která? Od první chvíle si spolu hrají a spinkají spolu. Nádhera! A děti jsou také spokojené, každé má tu svoji :o)

**************************

********

7.8.2009 a  máme tu pěkné nadělení. V Liberci byla nalezena tchořata.  Holčičky už jsou adoptované a zůstal nám tu ještě sameček Mac.( ADOPTOVANÝ ),

je moc krásný, sice plachý, ale dá se chytit a stále učíme na mazlení. Odvázaný z toho není, ale alespoň se nechá. Zato lumpárny mu jsou moc dobře. Když si ho nevšímáme, tak se snaží nepozorovaně přiblížit a rafnout do nohy. Nijak moc, jen si tak potřebuje hrát. Když se mu to povede, poťouchlejší výraz nikdo neumí :o

Pravidelně vystěhovává kuchařky,  ty má obvzlášť rád. Ale copak se člověk může zlobit na něco tak krásnýho ! 

 Baší jako by měly nastat hladový roky,  svému jménu opravdu dělá jen čest. A pak spokojeně chrní v pelíšku.

Ráda bych ho umístila do chovatleské stanice na Slovensku, zde v Čechách posílí chovy jeho tři sestřičky.

Je ale potřeba se mu hodně věnovat, získat si jeho důvěru. Určitě potřebuje zkušeného chovatele.

Má nový zimní kožíšek, nádherný hustý jemnoučký a dlouhý, je tak krásnej, pacholek jeden ! Celé to dopadlo,jak už sjme si nějaký čas myslela, už je náš. Přesněji řečeno, synův. Po tak dlouhé snaze se povedlo, aby mu  Mac usnul na klíně (sice asi na 5 minut), je jasno, už ho nikomu nedá :o)

*******************************

17.9.2009 přivezli jsme  malou Aju,  je to sestřička Api.

Apinka   ( ZEMŘELA ) ( to jméno je výsledek pubescentního humoru mých dětí -apendix, ale je docela hezké, tak už jí zůstalo) a  Ája  ( ADOPTOVANÁ )  cca 11 týdnů staré (ještě  zjistím)

jsou spolu, vyvádějí jako koťata.  Jsou určené k adopci .

Api potřebuje trochu přizpůsobit podmínky k životu, má trošku problém s patrovou klecí, tudíž jsme udělali změny, mají holčičky jen velkou prostornou klec bez patra. Jinak Api moc neřeší, že nevidí, jelikož nezná nic jiného, tak je úplně spokojená a s Ájou jsou nadšené uličnice.

***************************

28.9. trochu jsem přehodnotila požadavek na zájemce pro Apinku.  Mám dojem , že pokud by se našla dobrá duše, která by se jí hodně věnovala, naučila se s ní komunikovat, a měla ji pokud možno stále u sebe, tak by Api mohla být sama s člověkem. Určitě by byla vděčná a milá společnice. Je hodně komunikativní, přiběhne na zavolání, dá se naučit na zvuky téměř cokoli. Když by se někdo takový našel, byla by Aja pak k adopci sama.

Zítra jedem do Brna na kontrolu s očima,  dozvíme se jestli bude Api uplně slepá, a nebo bude vnímat alespon světlo a stíny.

29.9. jsme se od pana Dr.Jekla dozvěděli, že Api vidět nikdy nebude. Jedno oko nemá vůbec a to druhé je natolik poškozené,že se nedá zachránit.

Když je světlo, svítí slunce, tak se Apinka orientuje v prostoru o poznání lépe, což znamená že vidí alepsoň stíny. To ale nefunguje za šera. To je slepá uplně.

6.10. Apinka zcela náhle zemřela. Prvni názor veta je náhlá mozková příhoda. Přesnější info po pitvě.  Bud bylo geneticky něco špatně, první příznak bylo poškození očí a nebo prvotní infekce ( většinou uroinfekce u mláďat způsobují rozsáhlá poškození) ve velmi raném věku -  absces na mozku, slepotu a ted vlivem růstu praskl. Zatím jen spekulace, v noci bude provedena pitva, zítra nebo pozítří budeme vědět víc. -zatím žádné zprávy od patologa ...

Z pitevní zprávy plyne, že Apinka měla vrozene vady lebky, rozsahle následky po prodělané uroinfekci a zemřela na selhání srdce.

Laicky řečeno - slepota a nemoce i selhani srdce byly způsobené uroinfekcí,  kterou původní majitel nelečil, (zasáhla celý jeho chov, 2 fretky zemřely, ostatní se podařilo zachránit, ovšem u mlaďat v té době zrovna narozených nemoc zanechala trvalé následky a poškození)

16.10 odjela Aja s novou majitelkou  za stejně starou kamarádkou a ještě jednou samičkou. To bude lumpáren ! Na ty je Aja přebornice.Je prý spokojená od první chvíle v novém domově. :o)

14.9.2009  přivezli jsme dvě samičky. Je to máma  Megie (ADOPTOVANÁ) se slepou dcerunkou Apinkou.

Takže Magie   je v azylu v Praze. Je hodná, nekouše, pěkná, roční samička. Zdravá.

7.8.2009 a  máme tu pěkné nadělení. V Liberci byla nalezena tchořata. Den před tím jedno fretě, takže je v Libereckýcm útulku šoupli dohromady. To byla chyba. Fretátko-samička  Benjamínka  ( ZEMŘELA )  je hrozně vystresovaná, asi ty dva dny vůbec nežrala a nepila, musíme ji dát do kupy. Má dlouhatánský chlupy a je moc krásná. Na fotkách je na prvních dvou fotkách.

9.8. zkoušíme Beninku uklidnit, ale nedaří se nám to. Jsou jí asi 2.5 měsíce a takto vyděšený mládě jsem  v životě neviděla. Bojí se světla, prostoru a všech zvuků, lidí, všeho. Vůbec nechce běhat, okamžitě se schová do nějaký škvírky a je schopná se tam vmáčknutá udusit strachy. Když ji vyndáváme, prokouše nám ruce jako nic. Zuby má jak jehličky  a pěkně ostrý. Naštěstí začala baštit mixované granule. Dali jsem k ní na chvíli Bobinku, trochu se uklidnila, ale zase nešla k misce. No, to bude oříšek. Co jí kdo provedl si  vůbec nedovedu představit.

22.8. jsme odvezli Benji nové majitelce do Krupky u Teplic. Snad se podaří ji uklidnit tu vyděšenou chuděrku.

14.9. jsem se dozvěděla, že tato adopce se mi tedy hoodně nepovedla!! a Benji na to doplatila životem. Nedala jsem při setkání se zájemkyní na první pocit a byla to chyba. Stalo se mi to podruhé, (první byl Balíček- toho jsem taky neměla nechávat tam , kde se mi to nelíbilo) . Byla jsem sice pod tlakem - jeli jsme zároveň  dál z Teplic do Chomutova pro ty tři kluky a já neměla 4 přepravky, jen 2- třetí jsem koupila tam, ale omluva to není. Jen vysvětlení situace. Tušila jsem že je to špatně, a nevzala ji zpět domů, to si nemůžu odpustit. Benjaminka byla jedna z nejkrásnějších samiček,co jsem kdy viděla, a díky mé chybě přišla o život ještě jako mládě.!

A  tchoři,  no ti jsou prostě úžasní, asi 3-4 měsíce staří, dva kluci a tři holčičky. Kradou bačky, žerou nohy, loví všechno co se hne, vyskočí tak vysoko, až se člověk vyděsí. Tentokrát nepřikládám jednotlivé fotky, ale odkaz na album.

http://picasaweb.google.cz/fretky.na.pude/Tchori

8.8. první sameček, ten největší , odjel do nového domova do Kuřimi. Dostal jméno Zodiac. 21.8 jsme dostali zprávu, že Zodi utekl  a přejelo ho auto. Achjo :-((((

18.8. jsme odvezli Besinku s Mazlinkou do nového domova do Prahy. Zůstanou spolu, jejich nová majitelka má tolik odvahy, že si je vzala obě. Snad ji ty uličnice nebudou zlobit moc, ( utopie, žejo :o)

27.8. odjela Žiža do Brna. Moc se líbila novým majitelům.

A Macík tu zůstal sám..... budeme mazlit do bezvědomí :o)

22.8.2009  přivezli jsme tři kluky z Chomutova  ze Zooparku. Postupně se tam sešli, jsou to nalezenci. Jsou všichni kastrovaní, nekoušou, hrají si spolu. Vykoupali jsme a ostříhali drápky, nechali proběhnout a ted už chrní všichni spolu v jedné kleci. To nám hodně usnadnilo situaci. Pokud by museli být oddělení, nevím

kam bych je už dala. Dostali jmena : Kulík(ADOPTOVANÝ) , Dulík(ADOPTOVANÝ)  a Bubík (ADOPTOVANÝ)

.A  zatím  je na fotkách sama nerozeznám. V realu ano, ale na obrázcích ne. Jsou moc hodní. Kulík je mladý, hodně zvědavý a zdatný kluk.  Bubík  jako by byl jeho bráška, také je mladý. A Dulík je mazlivý, asi nejstarší . Všichni jsou očkovaní, zdraví a vhodní i pro začátečníky.

4.9. jsme odvezli nové majitelce do Prahy Dulíka. Čekala na něho krásně připravená velká klec v pokojíku, ten se bude mít :o)

Zůstávají nám tu zatím Kulík s Bubíkem. (ADOPTOVANí)

Kulík je těžkej pohodář, jakmile je unavený, takto sebou plácne kdekoli :oD

Klidně chrní, at se děje co se děje. Jen se mu to nestává zas tak často, protože potřebuje pořád něco vyvádět. A  Bubík mu moc rád sekunduje. Je to tedy dvojka.! Docela by bylo hezký, kdyby je někdo adoptoval spolu, protože si moc hezky hrají. Vůbec se nervou, jsou spolu spokojení.

Sice vyvádějí lumpárny, ale nic neničí a neškodí. Jen si hrají jako mláďata. A  jsou čistotní, zdraví a hodní, nekousaví.

28.9. už jsou Kulík s Bubíkem v novém domově na východě Slovenska. Mají za úkol vynahradit novým majitelům ztrátu jejich samečka. To určitě zvládnou, předvedli jim to hned při prvním setkání, jsou to uličníci :o)

fotky z cesty

********************

16.5.2009 směřuje k nám samička, kterou našla paní Iveta v Hlučíně na skládce. Nelenila, nejen že se postarala, uložila do teplíčka, dala nabaštit, ale pídila se po informacích, a našla nás. Asi se nad tím ubožátkem slitovalo samo nebe, že si našlo paní Ivetu. Zajištujeme převoz ( syn paní je obětován a vyslán do Prahy vlakem z Ostravy ) zítra už bude tady a budeme řešit. Podle těch fotek je jasné, že je samička přeříjená, a jde o čas.

17.5 dorazila samička k nám Koupili kvuli ní přepravku, napáječku . Ještě musím opravit, jak to celé bylo, paní Iveta mi napsala :

Ještě chci upřesnit, protože jsem už koukla na Vaše stránky, že zásluhu na záchraně má hlavně Martin (syn), on ji našel, ale byl se psem a nemohl ji vzít jen tak s sebou (psice by byla nepříčetná, neudržel by ji i fretku), tak běželi domů a bez dechu mě hned hnal autem zpátky, naštěstí je tam polní cesta, tak jsme s bobkem byli brzy zpět a pak bylo starání rodinné - já zjišťovala info, Martin realizoval .

no není to kluk zlatá !!

Takže holčinka dostala jmeno Bobinka ( ZEMŘELA ), když je celou dobu řeč o "bobkovi"

Na první pohled je vidět, že je na tom hůř, než je vidět na fotkách. Zítra  se dozvíme, co a jak dál.

Naštěstí baští celkem dobře, i když málo, a pije .Ted spí jak dudek, má toho za dnešek dost.

18.5. vetka udělala sono - obrovský útvar je tam tak velký,  že je těžké říct, odkud roste. Krevní obraz bude hotov navečer a podle toho řekne, jestli bude zítra ráno operovat.

19.5 .krevní rozbory jsou docela dobré, takže je Bobinka po operaci, musíme ji hlídat, první dva dny rozhodnou. Z narkozy se probudila, spí klidně a dýchá klidně. Byl ji vyoperován obrovský nádor vaječníku, větší jak tenisák. Takže teď je jí půlka, a je patrné, jak moc je hubená. Ale bojuje, to je hlavní.

Ten výsledek mě taky přiměl k názoru, že nikomu neutekla, ale byla vyhozena, její majitel její nemoc nechtěl řešit nebo to nechtěl platit. Ne že by to řešení bylo levné, při placení se mi zachvěla kolena:o), ale není to důvod k ponechání zvířete svému osudu. Naštěstí ji Martin našel brzo , venku určitě nebyla dlouho, nepřežila by.

20.5. držíme se :o)  na kontrole bylo všechno v pořádku, takže léčíme dál a snažíme se trochu vykrmovat. Je táák hodňoučká, nechá si píchat injekce, ani nemukne a přitulí se pak. Zlatíčko malinkatý

A už jsme nabaštěný a spokojený.

***

No a jsou tu komplikace, sice pěkně baští, ale objevila se voda na plicích - špatně dýchá a v bříšku - zvětšilo se, takže jsme mazali na pohotovost, podezření se potvrdilo na sonu, dostala Furosemid a ráno musíme zase.A hlídáme, další noc před námi.

21.5 noc jsme zvládli, Bobince se ulevilo. Ted ráno na kontrole taky byla lepší, pokračujeme v léčení.

22.5. trošku se Bobinka lepší, ale pomaloučku. Pořád je znát špatné dýchání, budeme muset udělat rtg.plic. Naštěstí baští krásně. Trošku se už proběhne, ale pak honem schovat a přitulit. To má nejraděj, když se

                                                  může přimáčknout. To se přestane i třást jako ratlíček. Musíme stvořit nějaký světřík, aby mohla běhat a neklepala se zimou. Sice tu máme teplo, ale stejně je jí pořád zima.

23.5. na rtg.je vidět stín u srdce. Vetka zatím nemůže určit co to vlastně je, raděj počká na výsledky z histologie. Jestliže Bobi baští ( a to tedy ano) a není apatická,  nebude to řešit jen tak na blint. Vyčistila jí žlázky, protože byly moc nalitý. Zapomněla jsem na začátku napsat, že je Bobinka na jedno oko slepá, ale  s tím se nic dělat nedá. Tak tedy pokračujeme dál v léčení a vykrmování .

27.5 už máme  výsledky  histologie.  Vyplývá z nich, že ten obrovský nádor byl primární a je pravděpodobné, že by neměl metastázovat.  Takže budeme pátrat  po zdroji špatného dýchání a stínu u srdce. Jsme objednaní k  MVDr.Najmanovi do Prahy na úterý. Pokračujeme v boji ...

Takto pěkně Bobinka papá, zachumlaná, aby ji u toho nebyla zima :o)

28.5 už má vyndané stehy, bříško se pěkně hojí. Vetce se líbilo jak nabírá na váze a že vypadá čím dál zdravěji i přes to těžší dýchání.

Přestěhovali jsme Bobinku z  "nemocniční"  do normální klece, aby měla prostor, tak celá spokojená už chrní v hamace a má záchůdek a další pelíšky.

29.5. přišel nám dárek a takto Bobince sluší :o) Kuklinko, moc děkujeme.

2.6. jsme navštívili pana Dr.Najmana v Praze na AAvet, byl zase úžasný,  i když nás ani trochu nepotěšil.

Bobinka má za prvé nedomykavost chlopně, ale srdce se drží a neselhává. Horší je druhý problém, v bříšku ji celkem rychle rostou další dva útvary. A to může mít několik příčin. Ještě neházíme zbraně do obilí a pojedeme ve čtvrtek se všemi snímky a výsledky na rady za Dr.Jeklem do Brna. Tam se rozhodneme jakým způsobem budeme pokračovat v léčení...

4.6. Bobinka zůstala na klinice v Brně, MVDr. Jekl je prostě skvělý!! Vlil nám nové naděje do duší. Sice neříká, že je to úplně dobré, ale myslí si, že by se mohlo podařit Bobinku dostat z nejhoršího. Nejdříve ji zaléčí to srdíčko a  přes víkend ji odoperuje znovu bříško. Tak ji musíme všichni na dálku držet palce a myslet na ní. Dostala s sebou zásobu směsi na kaši, kterou tak krásně baští , pan doktor ji dá ještě výživu. Ted je Bobi v těch nejlepších rukách, tak doufáme...

5.6. pan doktor si dnes udělal čas. Pavla mi napsala :

Bobinku dneska otevřeli.
Zjistili několik nekrotyckých ložisek v tuku kolem  uzlin a ledvin. Zdají se být nenádorového charakteru. Vzniknout mohly zřejmě jako pooperační komplikace vlivem ligatur (úvazů) při první operaci. Budeme doufat, že to nejsou metastáze, uvidíme co histolog.
Dále byl nádor (také zřejmě nezhoubný adenom) na levé nadledvince, která byla rovněž odstraněna a poslána na histologii.
Histologie bude příští týden.

Bobinka už je probraná a snaží se i papat. Je to opravdu veliká bojovnice.
V neděli se uvidí co bude dál.Léky na srdíčko bude dostávat doživotně a když nebudou nějaké pooperační komplikace mohla by být propuštěná.

10.6. jsem se těšila, že dnes přivezu Bobinku a to mám za to. Zanítila se jí rána po implantátu ( ten dostala , aby jí nezbujela druhá nadledvinka), pro jistotu tedy zůstává ještě na klinice. Snad na konci týdne nebo po neděli ji propustí.

18.6 jsme se dočkali a dovezli Bobinku domů. Trochu přibrala, roste ji úplně nový  kožíšek a vypadá celkem spokojeně :o) tak pokračujeme v doléčování.

4.7. už má Bobinka  krásnej kožuch a takto spolu odpočíváme
 

27.7. Bobinka je báječná. Vypadá to,že je všechno zlé za námi. Sice, jako správný kardiak,  nás pěkně vyděsila během minulých dnů - teplotní změny udělaly své.  Změnili jsme Enap za Prillium a už je dobře. Běhá, baští, už si hraje, nožičky ji unesou, dýchá skvěle, máme takovou radost :o) A jaká je pěkňoučká, nový kožíšek ji moc sluší. Už ji obrůstá i ocásek, je to šedivoučká fešanda.

4.9.  protože je Bobinka asi opravdu hodně stará babička, rozhodli  jsme se, že už ji necháme dožít u nás. Zjistili jsme, že je na nás natolik fixovaná, že krátká doba mimo domov ji natolik rozhodí,  že ji musíme dávat týden dohromady. Jela na kontrolu do Brna na veterinu, dva dny nebyla doma  a málem to nepřežila.  Nám to nějak moc najevo nedává, ale když je bez nás, tak nejí, nepije a je moc smutná. Na kontrole Dr.Jekl zjistil, že srdíčko se zlepšilo, zato se přidal inzulínom.  A je těžké ji stabilizovat, ani Prednisonem se to nedaří, jako třeba u Fredánka.

Ted , když bylo takové teplo, dost se zhoršila i doma. Musíme ji dávat pít a jíst ze lžičky.  Ted už zase baští docela dost, a je hrozně ráda, když se může k někomu z nás přitulit. To je všechno co ji stačí.  Chátrá, ale je miloučká, stařenka  malá. Už ji kožíšek dorostl celý, i na ocásku, ale běhat moc už nechce,  jen trošku  a pak zase hajá v pelíšku.

11.9   museli jsme udělat to nejhorší rozhodnutí, už se nedalo jinak. Bobinka se během posledních dnů velmi zhoršila. Inzulinom převládl a nepodařilo se nám to zvrátit . V posleních hodinách již bylo znát jen utrpení, takže  jsme ji dalšího trápení ušetřili. Je nám to líto, vážně jsme si mysleli, že tu bude s námi déle. A  pan Dr.Jekl to předvídal při poslední kontrole, nechtěli jsme věřit,  měl pravdu. 

Bobi je uložená  ve společnosti Vašíčka, Mikinky, Žofinky a ostatních, na tom našem hřbitůvku....

******************************

2.8. zas jedna blesková adopce, Kulich už je doma u svých nových.

***********************************

17.6.2009 další  sameček  dnes dorazil. Říkáme mu Niko  (ADOPTOVANÝ),  jelikož je hrozně cítit cigaretama, smrdí jak chlap v hospodě. To rámcově  potvrzuje historku, se kterou přišel. Donesl ho chlap do  zverimexu se slovy, že mu ho někdo vnutil na rybách. No už dávno neřeším tyhle story. Důležitá je  jiná věc, on je moc hodný, vůbec se neohání, nekouše, takový vykulený bambulka. A pořádnej macek velikej. Potřebuju ho umístit co nejrychleji, kdo chcete bezproblémového kastrovaného  mladého samečka, tento bude mazel medvědovitý. Odhaduju věk na max.dva roky,  vypadá na první pohled zdravě, není zanedbaný ani hubený, má pěknou lesklou srst.

22.2.2009   další nalezenec je Sazík,  ( ADOPTOVANÝ)  ukryl se před zimou v kotelně. Lidé mu tam nosili granule a sušenky. Nakonec je napadlo dát inzerát, byl hned odchycen a už je tu. Přišel jako správný kotelník černej jak bota.Takže putoval do vany. Ani moc neprotestoval, asi se mu tím umytím ulevilo. Fretky nemají rády špínu na kožíšku :o)

Po vykoupání mu to slušelo hned o trochu víc. Je malinkatý jako samička, miloučký, vůbec nekouše. Určitě je mlaďounký, má krásné zoubky.

Necháme zkontrolovat ouška, jedno má  trochu citlivé, jinak vypadá zdravě.

Vrhnul se na granulky, byl hladový jako vlk. A teď už spokojeně spinká v pelíšku.

23.2. už Sazík bydlí v Liberci u nových nadšených majitelů. Zase jedna blesková adopce :o)

*

*******************

12.2.2009  první letošní nalezenec je Cvok,  ( ADOPTOVANÝ ) v Kosmonosích přišel k lidem domů dvířkama pro kočky. Nabaštil se kočičích granulek a spokojeně usnul. Pak jim předvedl jakej je uličník - vysadil kytičky z květináčů a v pokojíku, kde zrovna nikdo nespal se zabydlel v posteli. No kluk není hloupej ! :o) Je to mlaďoch v říji, vůbec nekouše, není hubenej, prostě medvídek.

13.2. už je vykoupaný , vyběhaný a umazlený. Je kouzelnej miláček.

27.2. konečně máme foto, jak spolu vyvádíme, Cvok opravdu dělá čest svému jménu. Jenom by lumpačil a dováděl :o)

*

8.3. odjel Cvoček s novými majiteli do Kašperských hor, kde na něho čekají dvě samičky. To bude lumpáren :o)

15.12.2008  máme tu párek, samičku a samce. 

Jessie  a Fred . (ADOPTOVANÍ)

Původně z České Lípy jako pozůstalost po staré paní byli darovaní do Ústí n.L. Ovšem noví majitelé neměli zkušenosti se staršími fretkami a proto nakonec jsou tu. Samička je údajně březí. Jsou oba velmi vyhublí. K adopci budou pouze spolu, jelikož jsou starší a  zvyklí na sebe, nebudu je oddělovat. Takže hledám rodinu, která by si je vzala oba. Jsem přesvědčená, že jakmile se pořádně nabaští, uklidní a pochopí, že jim nic nehrozí, nebudou s nimi problémy.

16.12 jsme byli na veterině. Jessienka s velkou pravděpodobností březí není. Ani sono neukázalo žádný mimíšky. Zato zánět v uších mají oba, takže léčíme. Jinak jsou už o mnoho klidnější, každý musí mít svou misku a už asi nasytily ta svá hladová bříška.

25.12 nám tu lítají v papírech a šustivých pytlících od dárků. Mají z toho takovou radost, kvokají a škytají. Už jsme od Freda pokousaní téměř všichni, brání si Jessienku. Už pěkně nabírá na váze, tudíž ho čeká kastrace, jen co doléčíme ušiska.

2.1.2009  už usíná v náručí :)) kousavec jeden mrňavej.  

31.1. měli jsme pauzu v psaní ( opět pravá ruka v gypsu, a ještě nějaké ty starosti), honem to musím napravit.

Ukázalo se, že je Fredásek nemocný. A za Boha nemůžeme přijít na to, co mu vlastně chybí. Teď čekáme na všechny možné výsledky rozborů. Ze začátku se zdálo, že si hubenost přinesl jen kvůli špatnému krmení. Nejprve nám nabral docela dobře a ouška jsme vyléčili. Po čase znovu zhubnul, a viditelně začal chátrat, dokonce ted párkrát zvracel.

Na vyšetřeních  se ale nic neukázalo, tak musíme počkat na ty výsledky.  Dokonce si myslím, že to jeho kousání je způsobené nějakou dlouhodobou bolestí, jen kdyby se nám podařilo objevit, co ho trápí. No pracujeme na tom.

Jessienka je v pořádku, je hravá a veselá, už se i mazlí a nekouše. Je moc milá. A Fredíka si brání.

4.2. už známe diagnozu a vůbec není pěkná. Inzulinom  spolu se špatnou funkcí jater, patrně i ledvin. Asi má inzulinom už hodně dlouho a proto už selhává metabolismus. Naděje jsou celkem mizivé, zkoušíme ještě pomocí léků, glukozy a diety jestli se vzpamatuje alespon na nějaký čas.

9.2. musím říct že je Fredík malinko lepší. Léky zabraly, pravidelné krmení a režim taky prospěl.

Už si zase chvilkama hraje, není apatický, zbaští o trochu víc a vůbec se snaží.

21.2. Fredánek vypadá lépe, hraje si, běhá. Pak se nabaští, někdy sám, jindy to do něho musíme naládovat. Pak usne jako špalek a chrní. Nevykazuje žádné známky bolestí, jen je hubeňoučký jak anorektik. Moc nepřibírá, ale už se mu nepodlamují nožičky, není takový slaboučký. Občas nás zase i pěkně kousne a má radost :o)

Jessie přišla do říje, no nezbývá než doufat že se Fred na nic nezmůže, protože oddělovat je nechci, Fredík by to špatně snášel.

27.2  Fredánek je čiloučký až moc, musíme je oddělit. Nedá se nic dělat, prďolka hubenej, klidně by se rozmnožoval. Naštěstí jak se nabaští, tak zvadne a spí jako poleno, tak mu nevadí, že je bez Jessienky.

8.3. Fredánek je čím dál lepší. Už vůbec není slaboučký a apatický. Hraje si a běhá, honí Jessienku, kterou mu půjčujeme jen na chvíli. Kouká mu lumpárna z očí, kdepak, byla by chyba nad ním lámat hůl :o) 

*

22.3 Fredánek přibral, už váží přes kilo a je při síle a náladě. Už nijak neprojevuje známky nemoci, dieta (vycpávací a trochu sladká ) a kortikoidy se projevily dobře.  Jesiienka skončila říji a pujde na kastraci a po ní hned Fred také. A pak už by mohli do nové rodiny, Fredánkovi stačí dávat rozdrcený Prednison s Calo.petkou a třikrát denně misku kaše. Granulky baští taky, takže pokud by si je někdo vzal, budou spokojení a nějaké zvláštní péče již není potřeba.

24.4. mohu s klidným svědomím prohlásit,že jsou převychovaní, hodní, Fredánek natolik zaléčený, že už je čas na hledání nové rodiny.

Oba jsou kastrovaní, veselí, hraví, čistotní.

Zaslouží si oba lásku a péči. Fred potřebuje jednou denně 1/2 Prednisonu s CeloPet na lžičku a trochu cukru do vody napít párkrát za den. A je úplně v pohodě, nabral půl kila , je z něho macek.

Jessienka už má novou srst, ztmavla a je to mazel.

Moc bych byla ráda, kdyby se přihlásil někdo zkušený  a poskytl jim už nastálo domov , kde mohou běhat, hrát si a žít spokojeně.

1.8  jsme odvezli Fredánka s Jessienkou až na Slovensko, k úžasné hodné paničce, , která se na ně těšila už dlouho.  Bude se nám  stýskat.