NAŠI TCHOŘI
První přišel Míša . V listopadu 2006. To jsme si ještě mysleli, že je to freťák. Měl toho za sebou moc a nevěřil lidem. Vyměnil několik majitelů a hlídačů a když jsme si ho brali, kousal a útočil na ostro, tzv. "brzdič o kosti ". Byl roční, kastrovaný, pěkně urostlý a tmavý jak uhel.
Tatínek ho převychoval a má z Míši mazlíka. Nikoho jiného Míša neuznává a nerespektuje. Jen když není tatínek doma, to jsme mu dobří, můžeme ho podrbat a dávat mlsoty. Běhá aniž by někoho kousnul, ale jakmile se tatínek vrátí, honem musí někoho z nás ostatních alespoň trochu rafnout, abychom si nemysleli.
Postupem času jsme dospěli k názoru, že se jedná o tchoře. M.j podle odlišného chování, svalové hmoty, výrazu a pachu a taky fyzické kondice a schopností. Čím déle jsme měli fretky i Míšu, tím více se nám potvrzovalo, že on je opravdu úplně jiný. Pak nám to i odborníci potvrdili, s největší pravděpodobností se jedná o tchoře evropského. (na sto procent je to možné určit jen podle DNA, ani sebelepší zoolog nemůže s úplnou jistotou fretku tchořovitou od tchoře určit bez rozboru DNA). Vzhledem k tomu, že byl původně nalezený jako mládě v Praze v kleci na slepice, patrně byl odchycen a majitel zjistil, že to není jen tak - kouše to, tak ho opustil. Bylo to v zimě, tehdy málem Míša zmrznul a dodnes má revma v kyčelním kloubu a každý podzim ho bolí nožička a kulhá. Za ty roky, co u nás je, jsme s ním zažili neuvěřitelné příběhy. Každý večer chodí spát do mé postele, zásadně do mé, ne do manželovy. Nanosí si tam hračky, nejraděj má rachtací hračku pro mimina. O tu se stará jakoby byla živá. Dává ji na záchůdek, na mističku s granulemi, taky ji zmydlí, (asi furt zlobí, nebo co) a pak do pelíšku. Jenže do mé postele nosí jiné hračky. Má takové gumové kraby , hnusně ožužrané a oslintané mi je vždycky nastrká pod peřinu. Prý to nedělá naschvál, abych ječela, když jdu spát, prý mi dává najevo, že mě má taky rád i když mě rafe. Já tomu teda rozhodně nevěřím, už jen stačí se kouknout na ten jeho poťouchlej výraz, jakým se na mě kouká.
V roce 2008 k nám přišla do útulku Krabička, my jí říkali Čudla. A ta taky byla uplně jiná, než fretčí samičky. Ty svaly! Jak vyběhla po stěně, vyskočila z místa na stůl, tělíčko štíhlounké, ale hodně pevné.
Vypadala jak velká lasička. Ale byla docela ochočená brzo,má světlý čumáček, proto jsme toho názoru, že jde o polotchoře. Pouštěli jsme ji s Míšou, tedy tu respektoval, jeje! Chvílema byl docela nešťastnej, že se před ní neschová, at to zkouší, jak chce. No, měl v té době víc pohybu, určitě mu to neuškodilo. Moc jim to spolu slušelo. Protože by byla škoda, kdyby taková silná samice s krví tchoře, neměla mladé, adoptovala ji majitelka z Kralup, která ji nechala nakrýt také polotchořem. A byli mimísci.
Tu nejmenší, Cecilku jsme si donesli domů.
Sice rychle vyrostla, ale pořád je to ta nejmenší samička, co jsme tu kdy měli. Je to ďáblík a miláček zároveň. Sice také polotchořka, ale tak ochočená, voprásklá a vymazlená, že by to dnes do ní nikdo neřekl.
Dodnes je pořád stejně roztolmiloučká, člověk se na ní nemůže zlobit, ať provede cokoli. A že se tedy snaží !
A pak přišlo opravdu nadělení.
Z Liberce z útulku mi na začátku srpna 2009 dovezli hnízdo tchoříčků. Bylo jich 5, tři samičky a dva samci. Byli divocí, tmaví a úúúžasní ! Někdo vybral noru, zjistil že to žere a předal v krabici do útulku. Máme vše popsané v historii útulku. Poslední sameček, Mac tu zůstal nejdéle.
Mezitím nám umřeli Píďa a Bedříšek, kamarádi syna Kuby.
A ten se tedy zaměřil na Macíka a vymuchlal si ho. Nebylo to jednoduché, ale povedlo se.
Dopadlo to tak, že spolu bydlí v pokojíku u Kuby a jen jeho nikdy doopravdy nekousnul. Momentálně váží 2,2 a jsou mu dva roky. Dělá svému jménu čest, a uličník je to nevídaný.
Kamarádí s Juli, to je dvojka ! Oba jsou po kastraci, z Macíka je čím dál větší mazel a s Juliskem si hrají úžasně. (Už Macík nesmutní po ztrátě Cecilky a Fanynky. Obě nám umřely během dvou dní .Fanynka na nemoc a Cecilka tragicky.)
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den myslíte si, že by se mohl tchoř zabydlet na půdě? A tam žít.
tchoř
(alena, 19. 9. 2011 8:13)Dobrý den myslíte si, že by se mohl tchoř zabydlet na půdě? A tam žít.
fretka
(marketa, 22. 3. 2010 15:18)ja mam doma no teda venku krasneho fretaka jsem na neho pysna umi i poslouchat je to muj milasek no ale jinak to mate krasne ze aspon fretky nemusi dopadnout jako kone na jatkach...........!
...
(janusze, 12. 2. 2010 21:54)nááádherny zviratko je misa:) ja samam mam fretaka ted v puberte takze si doma taky uzivame ale tchorika bch taky moc chtela
tchoř
(alena, 19. 9. 2011 8:14)